Jak jsem si kupoval boty na běh

Hned v začátku mi odpusťte celkem otřepaný nadpis. Přiznávám, jsou skoro dvě hodiny a mé kreativní já už šlo dávno spát. To mi však nebrání v tom podělit se s vámi o můj sobotní zážitek.

Koupi nových bot na běh jsem plánoval už dlouho. Tomáš mě do toho pořád tlačil. Byla chyba mu říkat, že si po novém roce konečně koupím běžecké boty. Nevynechal jediný okamžik, kdy se do mě mohl strefit, protože jsem je ještě neměl doma. V sobotu jsem se s ním tedy vydal Na Příkopy do prodejny Nike. Dostal jsem slevu 20 % na nákup zboží, protože jsem se registroval na chystanou masivní akci – We Run Prague. (Úsměvné, kolikrát se ještě zmíním o Nikeu a přitom nemám za cíl vštěpovat do textu žádné podprahové sdělení.) V prodejně je možnost zanalyzovat si chodidla zázračným strojem, který se údajně nazývá „footscanner“. Je to cool mašinka, jen škoda, že pořádně nefungovala a já se nic zajímavého o svých nohách nedozvěděl.

Teď jsem si vzpomněl na infantilní text jedné skladby od De Fuck To. Pobavilo mě to. „Kam nohy jdou, tam jdou, kam vlezou, tam jsou a kde jsou, tam málokdy zůstanou.“ Ve čtrnácti jsem to fakt žral. No nic, to jsem trochu odbočil…

Chlapík v šedé mikině mi však s výběrem poradil i bez magické mašinky. Vyzkoušel jsem si tři druhy bot, běhal jsem přes polovinu prodejny a následně si poslechl verdikt, které mi padnou nejlépe. LunarEclipse 2. Zaujaly mě hlavně červeno-černou kombinací barev a pevnou konstrukcí. Prý mají dynamickou podporu v podrážce, či co. A X dalších výhod. Zítra je musím vyzkoušet. Snad nebude pršet.

Nové botky LunarEclipse 2

Jaroslav Hrách

Byl, jsem a budu cool!

Všechny mé příspěvky - Website

Sledujte mě:
TwitterFacebookYouTube



Přidej komentář: