Desítka časně z rána

Dlouho jsem neběžel s někým a dlouho ne přírodou. Dnes mi doprovod dělala Týna (náš pes) a bežěli jsme po silnici, lesem i po louce. Vyběhli jsme časně z rána, ještě byla mlha a dokonce se nám poštěstil pohled na srnky napájející se ve zdejší pískovně. To v Praze opravdu neuvidíme.

Tempo běhu bylo horší, ale užil jsem si to. Nakonec jsme uběhli kolem deseti kilometrů. Po opravdu hodně dlouhé době jsem vyběhl takhle z rána a kupodivu mě nic nebolí. S ranními běhy nemám moc dobré zkušenosti, ačkoliv by mělo být tělo ráno nejsilnější a „nejživější“. Vstávat v půl šesté, zvlášť o dovolené, je sice trochu složitější, ale stálo to za to.

A taky jsou to dva roky, co jsem součástí komunity Nike+.

Tomáš Potěšil

Běhám a snad mi to ještě nějakou dobu vydrží.

Všechny mé příspěvky - Website

Sledujte mě:
TwitterFacebookGoogle PlusNike+



Přidej komentář: