Naprosto spontánní a oddechový běh

Čím déle běhám, tím víc si uvědomuji určité věci. Například to, že se nemá smysl do ničeho nutit. Ano, někdy to bez toho nejde, ale pravidelně se nutit je cesta ke znechucení. Takže „lajnování“ běhů na celý měsíc už nepraktikuji a když chci, jdu si zaběhat.

Další postřeh je, že ne vždy je nutné honit se za rychle uběhnutými kilometry. Dneska jsem vypustil tu nutnost běžet co nejrychleji a snažil jsem se běžet tempem do 5 minut/km. To je pro mě takové příjemné tempo, při kterém se, přiznám se, nesedřu. Tímhle tempem jsem dnes uběhl 12 kilometrů a musím říct, že jsem si u toho skvěle odpočinul.

Takže asi tak k dnešnímu spontánnímu běhu, ke kterému mi pomohly Sportwatche a jejich hláška „Are we running toady?“. Skvělost.

Tomáš Potěšil

Běhám a snad mi to ještě nějakou dobu vydrží.

Všechny mé příspěvky - Website

Sledujte mě:
TwitterFacebookGoogle PlusNike+



Přidej komentář: